Ejsovi se povedlo složit na přelomu dubna a května  2 záchranářské  zkoušky v odstupu 14 dnů. První byla RH-E. Jako speciální cvik jsem mu zvolil stopu, a vyplatilo se, protože ji vyšvihl za krásných 95 bodů. Přidal k tomu poslušnost a dovednost za 92, celkem 187 bodů, známka velmi dobře. 

O dva víkendy později jsme nastoupili na ZZZ. Oba dost nervozní a podle toho bohužel vypadaly výkony. Stopa byla na něj moc čerstvá a podle toho to vypadalo - taková lážo plážo, s vyšším nosem, po zafoukání protivětru si ji dost podstatně zkrátil, a na konci dost váhal s označením osoby - musel se napřed napást :-). Zbytek zkoušky už probíhal na cvičáku. Na poslušnosti jsme urvali moc pěkných 44 bodů, na povedené dovednosti dokonce 49, speciální cviky nnevyšly všechny podle mého očekávání. Ejsík se nerad nosí, zejména když u toho nejsem, takže k obouvání botičky a nesení do přívěsu měl trochu ppřipomínky, ale nic extra závažného, zvládl to. Pak byl bohužel už ovlivněný mou nervozitou, volné označení ležící osoby za moc nestálo, měl okolo plno práce, než si vzpomněl, co tam vlastně chtěl dělat. Všechno nakonec vylepšil průchod nepříjemným materiálem, a skupinou osob v blízkosti ohně, takže to nakonec dalo 37 bodů. 

Celkový součet 165 bodů  a známka dobře byl nakonec  překvapivě slušný výsledek. Kromě 1 stopy bylo celkem úspěšných 5 psovodů, naopak u ZTV1 vyhrála na celé čáře paní rozhodčí, a to i přes velmi hezké výkony na poslušnosti. V lese bylo dusno a psům se prostě pracovat moc nechtělo.