A zase čas dovolené. Standardně jsme vyrazili do Zahradiště za našimi kamarády z KZJ. Tentokrát se dovča vedla v docela pracovním duchu, aspoň pro nás. Oba naši mlaďoši - Acer i Kety - jsou v intenzívní práci, Cora, Shelby a Cherry to měly letos dost rekreační. První týden jsme trénovali hlavně plošné vyhledání, v sutině byl Ejs také, ale jeho práce nějak postrádala šťávu a začal v sutině podivně panikařit. JInak jsme chodili na stopy, to mu jde dobře, a i Marta s Kety dost pokročila. 

Druhý týden přijela Soňa a s ní začalo to pravé pracovní nasazení. Poradila mi, jak s Ejsem pracovat (a jak s ním mají pracovat figuranti), aby se nestresoval a hezky označoval. Nakonec to v závěru týdne bylo daleko lepší, takže jsme domů odjížděli plni dojmů, zážitků a hlavně nových znalostí a zkušeností. Soňa se nám (i všem ostatním) věnovala i při výcviku poslušnosti, protože na táboře se letos slezl rekordní počet štěňátek (děti už nepočítáme, neb ty už nejsou tak zajímavé - jejich počet cca 25 se nijak markantně nemění). Takže štěnda měla 2 speciální výcviková dopoledne, kde Soňa na každého koukla, opravila chyby psovodů a poradila, jak práci zlepšit. Samozřejmě to pešlivě sledoval celý tábor, aby každý něco pochytil pro své příští štěně. Zbytek volného času jsme vyplňovali pravidelnými procházkami, aby pejsci řádně unavili i tělo. Kety potřebovala unavovat hodně, prevní 3 dny jsme ji na procházkách viděli minimálně, plynule mizela v lese a co 3 minuty si nás odněkud přiběhla zkontrolovat, slupla (v letu) od Marty pamlsek a opětovně se ztratila. Po 4 dnech se již i na ní projevila únava, poněvadž se občas i zdržovala s námi na cestě. Přitom ovšem poměrně intenzivně pracovala téměř každý den. 

Dovolená se opravdu vydařila, všichni jsme si odpočinuli a Vítek dokonce letos jedl téměř všechno, co mu bylo předloženo.