Jak k nám přišla Cherry

     Cherrinka se k nám dostala tak trochu náhodou, výměnou za psa, kterého jsme si vzali jako staršího, protože jej původní majitelka nezvládla. Basco ovšem neměl rád děti a poté, co opakovaně napadl našeho syna, padlo rozhodnutí, že přes všechny své kvality u nás zůstat nemůže. Domluvil jsem se s Honzou, že by si ho vzal, ale pouze výměnou za štěně, poněvadž neměl volné místo pro dalšího psa. Měl jsem na výběr mezi pejskem a fenkou z vrhu Ch, oba byli moc šikovní, ale zvítězila vize štěňátek a dalšího chovu. Fenka byla velmi samostatná a sebevědomá.

     Celou cestu z Třeboně do Prahy ležela vedle mě na sedačce spolujezdce a sladce chrupala. Doma ji čekalo přivítání od celé rodiny – manželky, které se ihned vsublimovala do klína, Vítka a taky zbytku smečky – drzé kníračky Isy, starší malinoisky Buggy a mladého, ale vážně nemocného malinoise Freda. Setkání psů bylo trochu rozpačité, žádný nevěděl, co od druhého může čekat, tak byli dost opatrní. Cherrinka ale byla veselé hravé štěně, proto jí to dlouho nevydrželo, s Isou v naprostém souznění hned druhý den ukradly kartonovou krabici a společně ji rozkládaly na prvočinitele. Zahradu jsme společně uklízeli půl hodiny. S Fredem to bylo trošku horší, vzhledem k bolestem kloubů si moc hrát nechtěl. Buggy byla jako štěně pokousaná, proto byla vždycky rezervovaná ke všem cizím psům. Také s králíčky se Cherry chtěla kamarádit, to jsme jí ale rychle vymluvili, dokážu si představit, v jaké režii by se takové přátelství odehrávalo.
      Buggy si brzy zvykla a s malou Cherry si ochotně hrála, zejména proto, že se mohly honit, aniž by ji štěně dohnalo. Isa jim statečně sekundovala a křepčila po hřbetech obou psů. Idylka skončila po několika měsících, kdy byla Cherry již tak rychlá, že Bugginku dohonila a „ulovila“. Od té doby již byla Bugča dost zoufalá, neboť byla lovena mnohokrát denně. Únikové manévry dovedla k naprosté dokonalosti. Když ji s aportkem honily Cherry s Jessikou – půlroční ovčandou, kterou jsme hlídali kamarádům, uháněla, co to dalo a když ji štěňata doháněla, prostě si hbitě lehla, počkala, až ji překvapené fenky přeletí a bleskově se zvedla a útěkem na opačnou stranu získala opět aspoň 10metrový náskok.