Tábor

Druhou polovinu července jsme tradičně strávili na záchranářském táboře v Zahradišti. Opětovně tam bylo hezky, i když obden pršelo, dalo se to zvládnout. Nakonec se dalo cvičit kdykoli, nemuseli jsme vstávat brzy na stopy, než bude horko, i do ploch se chodilo během dne. Prostě jsme někdy zmokli, někdy ne. Acer se dostal k intenzivnější práci a rázem se zjistilo, že je co dělat a co zlepšovat. Soňa nám velmi pomohla s vyštěkáním. Museli jsme se v hledání vrátit o krok zpět, ale Ejsova nejistota se velmi rychle ztrácela, takže od září už může zase trénovat naplno.